Některé věci už jsou dávno za vámi.
Proč je ale stále nosíte v sobě?

Rozumově víte, že je to minulost. Přesto stačí určitá situace, člověk nebo vzpomínka – a strach, napětí či nejistota jsou zpátky.

Někdy za tím může být emoční blok – nezpracovaná emoční zátěž spojená s minulou zkušeností.

Zjistěte během 5 minut, zda se podobné emoční bloky mohou týkat i vás.

Zjistit, zda mám emoční bloky

Bezplatný test • 21 otázek • přibližně 5 minut

Už víte, že chcete svou situaci řešit?

Chci konzultaci →

RNDr. Alexander Birčák
Emoční kouč a školitel
Emočnímu odblokování se profesionálně věnuji od roku 2002.

Co je emoční blok?

Možná znáte situaci, kdy rozumově víte, že už je něco za vámi, ale vaše emoce reagují, jako by se to dělo znovu.

Stačí určitý člověk, věta, konflikt, vzpomínka nebo podobná životní situace – a objeví se strach, napětí, nejistota, vztek nebo pocit bezmoci.

Emočním blokem zde označuji emoční zátěž spojenou s minulou zkušeností, která může ovlivňovat naše současné prožívání a reakce.

Člověk přitom často chápe, že jeho reakce je příliš silná nebo že mu nepomáhá. Přesto se jí nedokáže jednoduše zbavit jen tím, že si řekne: „Už na to nebudu myslet.“

Jak se emoční blok může projevovat?

  • opakující se strach nebo napětí
  • silná reakce na určitého člověka
  • nejistota v podobných situacích
  • vracející se nepříjemné vzpomínky
  • pocit, že se stále opakuje stejný problém

Kde se emoční bloky mohou projevovat?

  • partnerské a rodinné vztahy
  • konflikty a komunikace
  • práce a pracovní vztahy
  • sebevědomí a rozhodování
  • zvládání náročných životních situací

Proč nestačí říct si: „Už na to nebudu myslet“

Rozumem můžeme vědět, že určitá událost už skončila. Emoční reakce však nemusí zmizet jen proto, že jsme si situaci logicky vysvětlili.

Některé zkušenosti se mohou spojit se silným strachem, zklamáním, pocitem odmítnutí, bezmoci nebo ohrožení. Když se později objeví podobná situace, naše emoce mohou reagovat dříve a intenzivněji, než bychom sami chtěli.

Proto se někdy stává, že člověk přesně ví, jak by chtěl reagovat – ale ve skutečné situaci reaguje znovu stejně.

Cílem emočního odblokování není vymazat minulost ani zapomenout na to, co se stalo. Jde o to, aby minulá zkušenost měla menší vliv na vaše současné prožívání, rozhodování a chování.

Jak emoční odblokování probíhá?

Emoční odblokování probíhá formou individuální konzultace. Nejprve společně pojmenujeme problém, který chcete řešit, a situace, ve kterých se opakovaně objevuje.

Hledáme souvislosti mezi současnou reakcí a zkušenostmi, které ji mohou ovlivňovat. Nejde přitom jen o to pochopit problém rozumově, ale pracovat také s emoční reakcí, která se s určitou situací spojuje.

Cílem je, aby minulá zkušenost postupně ztrácela svůj vliv na vaše současné prožívání a rozhodování.

1. Pojmenujeme problém

Nejprve společně pojmenujeme problém, který chcete řešit, a situace, ve kterých se opakovaně objevuje.

 

2. Najdeme souvislosti

Hledáme souvislosti mezi současnou reakcí a zkušenostmi, které ji mohou ovlivňovat.

3. Uvolníme emoční reakci

Pracujeme s emoční reakcí spojenou s danou zkušeností, aby postupně ztrácela svou intenzitu a vliv.

4. Ověříme změnu

Sledujeme, jak se mění vaše prožívání a reakce v situacích, které pro vás dříve byly náročné.

Emoční indikátor – co tělo skrývá pod povrchem

Při emočním odblokování používám emoční indikátor neboli virguli. Je to jedna z forem svalového testu, který využívám ke sledování reakce těla  na určité otázky, témata a podněty.

Člověk může mít pocit, že je určitá zkušenost dávno uzavřená. Přesto může při kontaktu s některými vzpomínkami nebo tématy reagovat napětím, nejistotou či jinou emoční reakcí. Právě tyto souvislosti pomocí indikátoru hledám.

Indikátor mi pomáhá pojmenovat, s jakými zkušenostmi může být současný problém emočně spojený. Postupně tak procházíme různé situace a období života a hledáme místa, na která organismus reaguje stresem.

Pokud nalezneme souvislost se současným problémem, následuje samotné emoční odblokování pomocí ukončující sugesce.

Příběhy klientů

Každý člověk přichází s jiným příběhem. Někdy jde o vztah, jindy o práci, ztrátu jistoty nebo situaci, ze které člověk dlouho nevidí cestu ven.

Následující příběhy ukazují konkrétní zkušenosti lidí, se kterými jsem pracoval.

 

Když se během několika měsíců rozpadne vztah, práce i jistota

Radek, zaměstnanec, 36 let

Radek se na mě obrátil v období, kdy se mu současně rozpadalo několik důležitých oblastí života. Procházel vážnou partnerskou krizí a zároveň přišel o práci. Ani v novém zaměstnání se mu nedařilo a jeho psychický stav se postupně zhoršoval.

Během dvou měsíců jsme absolvovali 16 individuálních konzultací. Postupně začal svou situaci vnímat jinak, získával větší jistotu v rozhodování a začal znovu přebírat kontrolu nad svým životem.

Nakonec se rozhodl ukončit nefunkční manželství a našel si nové zaměstnání. Přibližně rok a půl po konzultacích svou situaci zvládá a pokračuje dál ve svém životě.

„Po konzultacích se stal ze mě člověk, který ví, co chce, a začal jsem si vážit sám sebe.“

Radek, klient

 

Návrat po vyhoření zpět do pracovního života

Roman, manažer, 46 let

Roman se na mě obrátil v období, kdy procházel pracovním vyhořením. Dlouhodobé pracovní zatížení a náročná životní situace se postupně promítly do jeho psychického stavu i schopnosti zvládat pracovní povinnosti.

Během naší spolupráce absolvoval přibližně 17 hodin individuálních konzultací. Postupně si začal lépe uvědomovat souvislosti mezi svými reakcemi, pracovním zatížením a způsobem, jakým přistupoval k náročným situacím.

Po ukončení konzultací se znovu vrátil do pracovního života a nastoupil do řídicí pozice. Když jsme byli v kontaktu přibližně o tři roky později, stále pracoval jako výrobní ředitel.

 

Od dlouhodobých psychických obtíží k samostatnosti

Kristýna, zaměstnankyně, 26 let

Kristína přišla na první konzultaci s tím, že od svých 12 let zažívala panické ataky, úzkosti a depresivní stavy. Často ji trápilo bušení srdce a strach o vlastní život. Obtíže byly někdy natolik intenzivní, že musela během pracovní doby odejít z práce.

Současně byla ve vztahu, ve kterém zažívala opakované výčitky a obviňování ze strany partnera.

Během šesti měsíců absolvovala 37 hodin individuálních konzultací. Na konci spolupráce popisovala, že úzkosti, depresivní prožívání ani obavy o svůj život už nezažívá. Zároveň se rozhodla ukončit vztah, který pro ni byl dlouhodobě zatěžující.

S odstupem tří let uvedla, že panické ataky, úzkosti a deprese vymizely úplně. Měla stabilní zaměstnání, koupila si vlastní auto a svůj život zvládala samostatně.

PŘEHRÁT KRISTÍNIN PŘÍBĚH ▶